by 
Před 20 lety, Zecharia Sitchin (lingvistický učenec a dějepisec starověkých Židů, Sumerů, Akkadianů, a dalších ranných Mesopotámských kultur) publikoval knihu 12. planeta (1976), která pojednává o pravidelně se opakujícím návratu do naší sluneční soustavy obrovské, červené planety nazvané starověkými Sumery Nibiru (Marduk babylóňany). Podle Sitchina Nibiru byl domovem rase válkám nakloněných hominidů a odvolává se na starověké texty kde jsou jmenováni buď jejich dřívějším sumerským jménem Anunnaki nebo jejich pozdějším hebrejským jménem Nefilim ( jméno Nefilim je zmíněno i v bibli). Anunnaki jsou popsáni jako dobře vyvinuté lidské bytosti vypadající podobně jako větší lidé - v průměru 10-15 stop vysocí. Zatímco astronauti který první přišli na Zem byli nazýváni Sumery Anunnaki, vládnoucí královská hodnost byla bohové. Anunnaki byli technologicky schopni meziplanetárních letů vesmírem když dorazili na Zemi asi před 450,000 lety.
Nibiru byla starými národy nazývaná 12. planeta staré národy zahrnovaly Měsíc a Slunce mezi planety. Nicméně, na rozdíl od dalších planet v naší sluneční soustavě, které jsou v na jednotné oběžné dráze kolem Slunce, Nibiru je údajně na dvojité oběžné dráze mezi dvěma slunci: naše Slunce a další chladné {neosvětlené} slunce, daleko - vně naší sluneční soustavy.
Nibiru se vrací do naší sluneční soustavy přibližně každých 3,600 let. Sitchin vysvětluje ve své knížce, že 3,600 letý periodický cyklus Nibiru je Sumery nazvaný Shar nebo Sar. Zatímco jeden Shar zabírá časové rozpětí trochu více než 3,600 léta na Zemi, je to ekvivalent jednoho roku na planetě Nibiru.
Naposledy 12. planeta prošla okolo Země po dobu exodu Židů z Egypta. Ve skutečnosti, zemětřesení, záplavy a obavy vygenerované blízkým průchodem 12. planety dovolil izraelským otrokům uniknout ze sevření faraónových vojáků kteří byli kompletně přemoženi panikou a zmatkem. Červený prach (kysličník železitý), z trosek těles vlečených 12. planetou zasypává zemskou atmosféru během blízkého průchodu. Tento červený prach padající do vody odpovídá biblickému popisu řek červenajících se krví. Bible také odkazuje se na divoké osvětlení od bouří a "červenající se tvář" lidí. Elektromagnetické bouře obrovské intenzity které nastávají během blízkého průchodu 12. planety reagují s uhlíkatými materiály vyzdviženými do atmosféry sopečnou činností.
Mnozí, na základě různorodých důkazů, předpokládají, že 12. planeta projde nejtěsněji mezi Zemí a Sluncem v pozdním jaru nebo začátkem léta 2003, pravděpodobně v květnu nebo červenu. V té době Země, bude kompletně pod vlivem gravitačního pole 12. planety, může se zastavit její rotace až na tři dny apod. Četné historické odkazy upozorňují na 3 dny temnoty, jsou citované v Bibli, legendách indiánů Hopi, mayských eposech, i dobře zmíněným Z. Sitchinem v jeho knihách.
Tato fotografie byla zveřejněna 23.5.2002. Jedná se o chladný objekt, mladou planetu nebo putujícího hnědého trpaslíka? V každém případě vědci dosud nevědí co objevili. Mluví o objektu "v zorném paprsku", což znamená že dosud nestanovili vzdálenost od Země. Oficiální zpráva tvrdí že vzdálenost objektu SOri70 (jak se nazývá) bude vypočítána až po získání snímků odpovídající kvality z Hubleova teleskopu.
V každém případě oficiální zpráva říká že s 20% pravděpodobností je SOri70 putující hnědý trpaslík který je náhodou umístěn ve směru Sigma Orionis, ale ve skutečnosti je mnohem blíže Zemi.
V této chvíli je možné spekulovat o čemkoliv. V každém případě se objekt nachází ve směru souhvězdí Orionu odkud se čeká návrat Nibiru a tak pravděpodobnost shody je poměrně vysoká.
